Měl jsem trochu nervy, aby se tohle povedlo. Jeden z nich ráno přiletěl, druhý za pár hodin odlítal, další někde lítá pořád. Ale klaplo to. Beneš, Hecl, Mareš, Dvořák. Čtyři uplynulé roky mého života u jednoho stolu a na jedné fotce.
A jaké to bylo? Velké! Sice teď nemám na vánoční dárky, ale zato mám spoustu historek na nejoblíbenější otázku: Je něco, co jste do knížky dát nemohli?
Třeba z toho teď bude tradice. Rád bych. Jen je zatím otázkou, kolik židlí budeme potřebovat příště.
Všem pánům děkuju a vám přeju hezké Vánoce!